Chov masného skotu
Popis: Masný skot - začátek chovu
Kategorie: Skot
Odkaz na článek: Vybrat vše
[url=https://malochov.cz/kb/viewarticle?a=27&sid=5924d51b077470628c6b0364f21adb38]Články - Chov masného skotu[/url]
Diskuse k článku:
https://www.malochov.cz/viewtopic.php?f=32&t=399
Úvod
Uvažujete, že byste začali chovat pastevně masný skot? Přečtěte si, jak jsem začal já. Nebudu tu psát návod jak začít, to najdete v odkazech v závěru. Já se chci podělit o to, jak jsem to udělal já a snad někomu pomůžu vytvořit si reálnou představu, co to obnáší a jak jde začít bez miliónových investic. Nebudu tu psát, co mě kolik stálo, většina jde najít na internetu. Moje priority byly od začátku v tomto pořadí:
-zdravá, napojená, nakrmená a nestresovaná zvířata
-co nejnižší investice a provozní náklady
-co nejméně práce (chovám při zaměstnání)
Mám dvě krávy, osm jalovic a momentálně dvě telata, která půjdou brzy do světa. Na to 15 ha trvalých travních porostů, technika - kosa, vidle, hrábě atd.
Co potřebujete? Hlavně aspoň trochu vhodné pozemky, ideálně navazující na sebe. Je to nejdůležitější a, s trochou nadsázky, to jediné, co je opravdu bezpodmínečně nutné (pokud tedy nechcete vykrmovat zvířata v maštali. O tom můj článek není.). A kolik pozemků nebo kolik krav? Říká se alespoň hektar na krávu, ale to podle mě platí jen v úrodných lokalitách. V podhůří, kde hospodařím já, mi vychází na krávu dva hektary, na horách to asi budou i tři (myšleno kráva přes pastevní sezónu s teletem). Když chce někdo seno kupovat, stačí mu méně, ale v některých letech se nedoplatí, jako v roce 2018. Určitě ale potřebujete někoho, kdo se o zvířata dokáže postarat, když vy nemůžete. Úplně každý den to asi nejde.
Všechno ostatní je řešitelné jinak, ale nebývá to zadarmo. Snad nemusím psát o chuti do práce a lásce ke zvířatům, to předpokládám. Určitě je dobré, když se na pozemcích nachází dostatečný zdroj vody a elektřiny, ale není to bezpodmínečně nutné. Voda jde dovézt, ohradník napájet z baterie, vyhřívání vody v zimě v nejhorším také, ale je s tím dost práce a dalších výdajů.
Pozemky
Pokud nemáte vlastní, nebo možnost vhodné pozemky koupit, zbývá vám si je propachtovat, tzn. pronajmout. Výše pachtovného je různá, záleží hlavně na lokalitě, úrodnosti a aktuálním stavu. Mluvím o pozemcích, na kterých roste tráva. Pole jdou zatravnit, s tím ale zkušenost nemám. Já si vyhlédl necelých 10 hektarů pozemků porostlých nálety až do výše 5-6 metrů. Takže jsem si je musel vyčistit. Drobné křoví (u mě hlavně šípky, hloh a trnky) pobere mulčovač, ale zase to bude každoročně obrůstat. Větší stromy jsem zkoušel buď lžící od bagru (tzv. klapačkou) vytrhnout i s kořenem nebo uříznout těsně nad zemí. Obojím má nevýhody – po bagru zůstávají díry a nerovná plocha, po řezání pařezy, které sice při pastvě nevadí, ale každoročně obrůstají, a když budete chtít třeba odstranit bránami mech, tak můžete brány o pařezy zničit. Takže já preferuju vytržení s kořenem a zarovnání pozemku. Na pastvu hrbatý pozemek tolik nevadí, ale budete muset (nejen kvůli dotacím) traktorem s mulčovačem likvidovat nedopasky a to bude složitější. A tam, kde budete dělat seno je samozřejmě rovný pozemek výhoda.
Přístřešek
Zvířata se potřebují mít kde schovat před větrem, deštěm, ale i sluncem. Myslím, že to podle legislativy za určitých podmínek není nutné, ale minimálně vhodné je mít alespoň přístřešek. Já ten svůj umístil zhruba doprostřed pozemků, aby mohl být pro zvířata přístupný z více pastvin. Legislativa udává nějaké rozměry, já to mám větší, 3x12 m. Tím ubyde konfliktů a stresu zvířat. Postavil jsem přístřešek na dubových kůlech zapuštěných asi 70 cm do země. Ze tří stran jsem je spojil horizontálně střešními latěmi (asi 6x4 cm) a na ně přibil to nejlevnější – myslím, že se to mu říká nebosovaná prkna (na krajích zbytky kůry). Kůly jsem nahoře zařízl, aby byly v rovině a spojil trámky (asi 10x12 cm) po délce. Příčně trámky asi 10x6 cm s roztečí asi 50 cm podle požadavku na střešní bitumenové desky. Přesah střechy, takže i trámků na každou stranu zhruba 1 m. Chce si to tu střechu pořádně rozplánovat, pár chybiček jsem udělal. Pro cílový stav přístřešek plánuju rozšířit na dvojnásobek plochy, tzn. 6x12 m s tím, že ¼ bude oddělená jako školka, kam budou mít přístup úzkým vchodem jen telata. Otevřená zůstala východní delší strana, na protilehlé jsem nechal horní ¼ otevřenou, což se osvědčilo hlavně v horkém létě. Krávy si leží a vzduch, který proudí nad nimi tou mezerou je příjemně ovívá. Na zimu by to asi bylo vhodnější uzavřít, když sněží a fouká vítr, sněží trochu i dovnitř. Výška asi 2,3 m, ale kdybych to stavěl znovu, udělal bych to vyšší, kvůli vyndavání hnoje z vysoké podestýlky. Vysoké tak, aby se pod střechu vešel traktor. Přístřešek se dostatečně nastýlá slámou, aby zvířata mohla ležet pokud možno v suchu. Možností je víc, viz. článek: „Podestýlka“. Z vnější strany přístřešku mám „stojan“ na minerální liz. Plastový stojánek na kostku lizu mi kravky několikrát polámaly. Tak jsem do země těsně k přístřešku přidělal špalek o průměru asi 40 cm do hloubky asi 30 cm, na něj vruty připevnil držák na liz zespodu a z boku ke stěně. Nejen při tomto myslete na to, že krávy se o cokoli pevného hodně rády drbou a jelikož váží obvykle víc než 500 kg (býk i dvojnásobek), tak toho můžou dost zničit nejen v přístřešku, ale i v okolí. A to i přesto, že mají blízko drbadlo. Jde o dva dost tuhé kartáče, jeden vertikálně a druhý horizontálně na silné pružině v takové výšce, aby horizontální kartáč byl o něco níž, než hřbet krávy. Mám drbadlo připevněné na jednom kůlu přístřešku v otevřené straně.
Kolem přístřešku jsem postavil „pevnou“ ohradu. Občas je potřeba stádo někam zavřít. Ohrada je z akátových štípaných kůlů 2 m dlouhých, zakopaných 50 cm do země a mezi nimi natažené dráty. Neměl jsem v té době vhodný materiál, tak jsem natáhl vysokopevnostní drát. Stál skoro stejně jako zinkovaný, ale to už bych neudělal – je s ním hrozná manipulace, hodně drží tvar. A před to samozřejmě elektrický ohradník tak, aby se vodič těchto drátů nedotýkal. Pozor u vchodů, já udělal chybu, že jsem ani nezpevnil, ani neopatřil vodičem. Takže mi občas ten první kůl drbáním trochu rozhýbaly, než jsem je ochránil vodičem.
Ohrada
Co se týká ohrady, doporučuji pro začátečníky konfigurátor na těchto stránkách:
https://www.kamir.cz/konfigurator-elekt ... -ohradniku
I ekonomická verze funguje obstojně, tzn. plastové tyčky a dubové kůly 5,5x3 cm do rohů a vchodů, ve výšce ca. 45 a 90 cm lanko 3mm. Zdroj bych tedy vzal o něco silnější, než ten z ekonomické vezre, u síťových rozdíl v ceně nebude velký. A při suchu nebo pod sněhem jsou impulsy dost slabé. Neberte nejlevnější vodiče z nabídky s velkým odporem a nepočítejte to přesně, potřebujete rezervní tyčky i dubové kůly , izolátory, madla do vchodu a tak. Ušetříte si dost práce, když se pořádně zamyslíte, kudy se bude jak často chodit apod. a nakreslíte si to. Dubový kůly se palicí vždy nepovede pěkně zatlouct, prodává se takový ruční "zatloukač" - trubka na konci zaslepená opatřená madly. Bez akuvrtačky na izoláry se také neobejdete.
Napájení
Dospělá kojící kráva může vypít denně v horkém létě až 50 litrů vody. Tomu je potřeba přizpůsobit napajedlo i jeho kapacitu. Já mám poblíž studnu, takže si od jara do podzimu načerpám jednou za pár dnů (když se vyprázdní) IBC nádrž, která je na strategickém místě a z ní samospádem pouštím každý den vodu do napajedla. To je také z IBC nádrže, jen uřízlé v půlce. V létě jsem ještě přidal kalfas, ale ani ne z kapacitních důvodů, ale protože se narodila dvě telata a toto by na ně bylo moc vysoko, kdyby už bylo upito. Pro zimu jsem na napajedle ponechal mříž, na straně protilehlé výpusti, a ohnul dovnitř, což funguje jako kryt na topné těleso, aby si s tím holky nehrály. Na léto si vytvořím stejný letní napajedlo, ale bez toho ochranného rámu, protože kvůli tomu se to špatně čistí od zelených řas. V létě čistím tak jednou za 2 týdny, v zimě zhruba jednou za měsíc. Rýžovým kartáčem na tyči (na vojně známé jako šůrovák), jde to trochu špatně v rozích, ale dá se to.
Výběr zvířat
Jak získat nejlevnější dobré matky pro chov? Kdo chce šetřit, nechá si o čistokrevných zvířatech s POP (průkaz o původu) jen zdát a koupí kříženky. A protože každý chovatel masného skotu prodává telata až po odstavení ve věku asi 7 měsíců, tak to vyjde docela draho. Někde v mléčných stádech používají masného býka, telata dají zvlášť a krmí je mlékem a startérem nějaké tři měsíce. A to je to, co jsem koupil, po býkovi plemene Aubrac. Vážným zájemcům můžu poslat kontakt. Když jsem je na jaře přivezl, malé hned věděly, že se mají pást. Já se nechal zlákat a koupil k nim ze stejného chovu po stejném otci levně dvě dvouleté jalovice. Byla to úplně zbytečná komplikace. Stále ty malé stresují, lepší je začít s vyrovnaným stádem, třeba i malých telátek. K chování stáda je toho víc v odkazech na konci článku. Co se týká hierarchie stáda, najdete tu krásný článek o hierarchii kozího stáda - podle mého pozorování je to u krav téměř totožné. Jak se vám zdá, že některá ostatní zbytečně šikanuje, tak to je zpravidla šéfka.
Fixace
To jsem trochu podcenil, musím vyřešit co nejdřív. Jednoduše v případě i malého problému je fixační klec s naháněcí uličkou nepostradatelná. A nezbytná je pro inseminaci, doznačení ušními známkami nebo v případě zdravotních problémů. Nemusí to být speciální paznehtářská klec za sto tisíc, paznehtáři si vozí svou.
Reprodukce
Jsou dva způsoby - inseminace nebo přirozené připouštění. U zvířat jsem obvykle jen jednou denně, hlídat říje a volat inseminátora by byla věc hodně komplikovaná. Na druhou stranu, plemenný býk stojí fůru peněz a kromě připouštění zbytek roku jenom žere. Naštěstí mám možnost si býka půjčit od souseda, ale v nejlepším termínu býk "pracuje" v jeho stádě, takže se mi narodí telata později. Na malá stáda je rozumné se domluvit s někým v okolí , kdo má podobně malé stádo a býka (a zdravý chov). Případně se domluvit dva tři chovatelé, že býka a jakého pořídí jen jeden a druhý třeba lis a podobně.
Pastva
Pasení je to, co mě zlákalo právě k tomuto oboru - krávy se napasou beze mě, potřebují jen ohradu. Takže skoro žádná práce s tím není, v létě potřebují pastvu, minerální liz a vodu (co se týká stravy). Je třeba počítat s tím, že na jaře roste tráva mnohem rychleji, než v létě a na podzim, takže se to může dělat zhruba na třetiny - na jaře se pase na 1/3 všech pozemků, ze zbytku se udělá první seč, od léta se pase už na 2/3, případně na všech (třeba když je sucho jako v 2018). Samozřejmě jen pokud to jde, například kvůli poloze louky. Pokud mají krávy dostatek pastvy, nemusíte se moc znepokojovat jedovatými rostlinami, samy poznají, co je pro ně dobré a jedovaté rostliny jim většinou nechutnají, nebo si jich dají jen trochu, některé jim pomáhají proti začervení. Moje holky si klidně občas dají vratič a nikdy problém neměly. Pastvu střídáme mezi dvěmi, raději třemi podobně velkými pastvinami, aby si pastvina odpočinula a měla možnost dorůst. Ale hlavně kvůli riziku začervení. Já s tím zatím žádný problém neměl, ale pasu tam, kde dvacet let žádná kráva nebyla, teprve dvě sezóny. Proto nechci říkat, že mi začervení nehrozí. S případným odčervením zkušenost nemám, protože zatím nebylo nutné.
Můžete zkusit i pást "na volno", zkusil jsem to několikrát, chce to vědět, která stádu šéfuje. Já je dostal bez problému domů na jablka pro šéfku, ostatní jdou za ní. Vycvičený pastevecký pes nebo zkušení pomocníci přijdou rozhodně vhod (zvlášť při prvním pokusu).
Seno
Sklizeň sena je samostatně popsaná jinde. Já si ji první rok nechal dělat službou a moc to nedoporučuji. Pokud nemáte opravdu dobrého kamaráda, kterému na vašem záleží skoro tak, jako na vlastním seně, hledejte možnost si seno dělat sami. Už na tom taky pracuju. I když najdete zkušeného schopného kolegu, který vám to udělá, stejně budou komplikace. Když se rozhodnete, že je předpověď počasí dobrá a je správný termín, tak skoro určitě půjde dělat svoje seno, nebo vám na konci června řekne, že už to nedodělá, že si musí chystat kombajn na žně apod. Uskladnění je možné venku, na skoro rovné ploše na paletách postavený stoh 3, 2, 1 a přes něj speciální plachtu. Opravdu to funguje, vlhký jsou jen v místě dotyku na okrajích stohu, kde to nebylo pořádně zakryté. Uvnitř úplně suché - v naprostém pořádku. Jen když je víc odebráno, tak už se s "volnou" plachtou hůř manipuluje, když je zapadaná sněhem nebo přimrzlá. Samozřejmě seník je seník, i montovaná hala je lepší, než venku, ale jde to i bez toho. Jak se dělá seno tu psát nebudu, dost jsem toho vyčetl, ale rozhodně se na to necítím být odborníkem.
Technika
Nejsem expert na techniku a ještě žádnou nemám, ale už na tom pracuju. Úplný základ je asi traktor s čelním nakladačem na balíky, sekačka, obraceč, nahrabovač. Valník na svezení balíků z louky a pak taky mulčovač na nedopasky odpovídající výkonu traktoru. Kdo má vhodný objekt na skladování volně loženého sena, nepotřebuje valník, ale samosběrák a fukar na seno. Samozřejmě, vše z toho jde nahradit ruční prací, ale pro pár kraviček by to byla asi práce na trvalý úvazek. Než nějaký levný lis, radím z počátku lisování nechat na někoho, kdo pořádný lis má a zaplatit za to.
Krmení v zimě
Krmím balíky sena, pořádně utažené, 150 cm v průměru. Střídavě s tím menší a míň utažené (z lisu Unibal) ječné slámy, takže na dva dny vydrží balík sena, na den balík slámy (pro deset kusů). Mírně preferují seno, ale rozhodně na slámě nestrádají. Možná "rozmazlenější" plemena by s tím mohla mít problém, ale moje holky jsou úplně v pohodě i se slámou. Pravda, když dám vedle sebe balík sena a slámy, tak si vyberou seno, ale ty, který se k příkrmišti nevejdou jdou klidně na slámu. Balík dávám na paletu a dám přes něj kruhové příkrmiště o vnitřním průměru 170 cm. Protože nemám traktor ani jinou manipulační techniku, jednou za ca. 2 týdny mi přijede kolega ze vsi rozhodit velký balíky sena do "sektorů" z ohradníku na palety. Balík, který zrovna nekrmím, obalím plachtou a provazem, aby na něj zbytečně nepršelo a plachtu neodnesl vítr. Stříšku nemám, překážela by mi, když kutálím příkrmiště z jednoho sektoru do druhého. Menší a lehčí balíky slámy kutálím i shazuju ze stohu ručně. Kdyby někdo pro pár kusů měl balík třeba na týden, tam už by stříška byla vhodná.
Odkazy (administrativa)
Jen v kostce, nerad bych na něco zapomněl, více v odkazech. Kdo chce brát dotace, musí se zaregistrovat na obci s rozšířenou platností jako zemědělský podnikatel. ŽL není potřeba.
Každý chovatel, nejen zemědělský podnikatel, musí svůj chov hospodářských zvířat zaregistrovat u Českomoravské společnosti chovatelů (někdy uslyšíte nebo se dočtete "Hradišťko" - tam společnost sídlí):
https://www.cmsch.cz
Kdo chce pobírat dotace a plochu a některé další, musí se zaregistrovat u Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). V kontaktech na regionálních odborech najdete to své, většinou jsou pracovníci hodně ochotní:
http://www.szif.cz
Některé dotační tituly vypisuje i Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond:
https://www.pgrlf.cz
Spousta důležitých informací je na stránkách Českého svazu chovatelů masného skotu, charakteristika plemen, nákazy, aktuality - doporučuji prolézt celý web. Členům také každý kvartál posílají hezký časopis. Kdo nebude mít čistokrevná zvířata, nebo nebude chtít být v plemenné knize, může být zájmovým členem za 500 Kč ročně.
http://www.cschms.cz
Spousta zajímavých informací je zde:
http://www.cschms.cz/index.php?page=dot_form
Pro úplný začátek doporučuji si přečíst zejména "Chov masného skotu pro odborníky jiných profesí", nástavbou je pak kniha "Masný skot od A do Z", jde stáhnout elektronická verze tuším za 170 Kč a informací je tam opravu hodně. Někde ke konci je moc dobře popsáno chování skotu, jak nahánět atd. Naopak část o dotacích berte s rezervou, je to pár let staré a podmínky se mění docela často.
Pro zjišťování cen zvířat, popřípadě nákup použité techniky, doporučuji Bazoš,:
https://www.bazos.cz/
Nákup hospodářských potřeb je třeba tady, já preferuju tu první společnost, ale je na každém, kde nakoupí. Určitě najdete další při použití internetového vyhledávače:
https://www.kamir.cz/
https://www.heapco.cz/
https://www.eshop-zemedelske-potreby.cz/
Závěr
Doufám, že jsem nikoho neodradil, naopak chtěl jsem povzbudit. Dá se to zvládnout i když má člověk jen málo zkušeností a vzdělání z jiného oboru. Ale přípravu v ničem neradno zanedbávat. Důležité je se nebát, věřit si, spočítat si dopředu peníze, popřemýšlet co by kdyby. A dílo se podaří.
Pro případné připomínky, dotazy je tu stejnojmenné vlákno, klidně se na mě obraťte i soukromou zprávou. Přeju hodně zdaru ve všem, co děláte.
Klíčová slova:
chov skotu na pastvě
chov skotu v čr
podmínky pro chov skotu
chov skotu na maso
chov masného skotu kniha
chov skotu wikipedie
chov skotu kniha
chov skotu pdf
chov skotu venku
pastevní chov skotu
pastevní odchov skotu
začínáme s chovem skotu
masný krávy
ekologický chov skotu
chov pastevně
odchov telat
jak začít s masným skotem
masný skot levně
článek masný skot
hovězí z pastvy
jak začít s chovem skotu