PASENÍ - povídání o něm, postřehy

[Augenblick]

Františko to je mě moc líto. Ani nechci pomýšlet, když by se to stalo mě

[Hhippie]

Rozumím, že je tohle dost těžko řešitelná situace. Leda mít pepřák na psy. Ale zas když rve nějaký můj kus, tak tam stříkat sprej je asi taky blbost… ale tak… neohrozí to na životě a třeba život zachrání… pokud je tedy máte v tu chvíli blízko a je to proveditelné…
A Vaši psi nezasáhnou proti cizímu narušiteli?
Dřív byla volná pastva běžnou součástí života na vsi a předpokládám, že tehdá také ty pozemky někomu patřily…
Zajímalo by mě, jak je to opravdu právně a Správně) v současné době..

[ivan613]

Napíšem sem pohľad človeka ktorý od svojich 14 rokov cvičil psov. Mám 52 tak si trúfam povedať, že voľajakú skúsenosť mám. I keď malú. Všetko toto je spôsobené benevolentnými zákonmi a presvedčením ľudí o svojej pravde. Napíšem to sprosto. Prepáčte Františka. Pokiaľ sú to iba kozy alebo ovce,tak sa nič nedeje. Až takýto nevychovaný pes potrhá dieťa niekomu vplyvnému tak sa možno niečo zmení. Podľa mňa by každý majiteľ psa mal povinne zložiť skúšku poslušnosti.

[Netopýr]

Ve vyhlášce je, že pes musí být na vodítku a pod kontrolou majitele. O kozách se tam nic nepíše.

Však ano,jsem pro všemi deseti,aby se zákony,vyhlášky a pravidla dodržovala.Bohužel se ale najdou jedinci,kteří mají všechno na háku.

[Františka.]

Neberu v poslední době psy s sebou, jsou staří. Dokud mohli chodit taky, nedělo se to tak často, ale zase byli ohrožení psi. Někdy se s tím cizím psem domluvili a on vypadl, ale někdy šel pes po nich a oni kozy chránili, i když nejsou velcí. Rozzuřený německý ovčák dokáže lehce zabít nejen kůzle, ale i menšího psa. Velké psy nemůže mít člověk v oblasti, kde chodí spousta lidí.
Je zákon o myslivosti, který upravuje pohyb psů v honitbách včetně psů pracovních. Pak jsou městské vyhlášky, všude je to jinak, u nás má být buď vodítko nebo náhubek. Vyhlášky jsou podřízené zákonům, nikoli naopak. Pro pracovní psy v honitbách vyhlášky neplatí tak, jak si často lidi myslí, vodítko a náhubek se jich nemusí týkat.
Vnučka mi připomněla, že matka tohohle kůzlete byla v prvním roce taky pokousaná psem. Samozřejmě ne vlastním, ale aby někoho zase nenapadlo nevímco. Byla dost potrhaná, ale jen svalovinu a když jsem ji musela pravidelně ošetřovat, aspoň se pěkně ochočila .

[Františka.]

Dnes jsem vyšla právě ve chvíli, kdy se zvedl vítr. Nad hlavou obrovský černý mrak a bylo mi jasné, že bude pršet, ale po tom vedru mi to bylo jedno. Šli jsme jen blízoučko a bylo to potřeba. Chvíli pršelo trochu, kozy se pásly a pak se náhle strhla průtrž. Začaly strašně řvát a běžely úprkem domů. Po pár metrech jsem byla promočená, ale bylo to osvěžující. Kozy už byly namačkané pod střechou a koukaly zděšeně ven, když jsem ještě kontrolovala, jestli na cestě nezůstal někdo vzadu, abych mu nezavřela vrátka. Voda z nebe, to není nic pro ně.

[arus]

K nám déšť zatím nedošel..

[Jana P.]

Napíšu to sem, i když to není volné pasení, ale budu sdílet postřehy se spasením zanedbané zahrady.
Vezmu to od začátku. Brzy zjara jsme pustili jednu zahradu naproti přes silnici, 2000m, kterou jsme pravidelně vypásali, sušili,už 12 let. A to proto, že jsme si mysleli, že chov ovcí omezíme, netušili jsme, že nám dvouletá jehnice povije v červnu dve jehnátka, a že si necháme letní pastviny,a dvě zahrady hned v sousedství. Ty také používáme už 12 let, staráme se vzorně, spásáme sušíme jednou i dvakrát, nedopasky a okolí oplocení sekáme křovákem.
Přímí sousedé, od kterých jsme používali 1000m a kteří,musím to napsat, jsou líní vandráci, kteří mají všude, vyjma tohoto pozemku, strašný bordel, nic krom napůl chcíplých slepic nechovají,pěstují nárazově a většinou nesklízí,používají roundap si obstarali starší travní traktor, protože těch pětset metrů z bordelem sekat sekačkou je vopruz. Ledva jsme posekali a těšili se, jak tráva obrůstá a pustíme tam dva beránky, kteří jsou v sadu, tak v sobotu jejich slušnými slovy nepopsatelný syn vyrazil na traktůrku a šílenou rychlostí jezdil a sekal i sotva obrostlý porost na námi opečovávané loučce. Pak vykřikoval že to ještě obstříká roundapem. Na svou matku. Aniž by nám kdokoliv cokoliv řekl, uprostřed sezony. Musím říct, že mne i muže to fakt nadzvihlo. Nejprve jsem si říkala, že si to půjdu se sousedkou vyříkat, ale ono by ji zřejmě potěšilo, že mne rozčílili, jsou závistiví a nepřející.
Takže k jádru pudla, domluvili jsme se s mužem, obhlédli stav námi opuštěné zahrady,divili byste se, jak dopadne porost, který ovce naposledy do hladka spásly na podzim předchozího roku. Jsou tam urostlé ovocné stromy, různorodá směs travin, bylin a dalšího. Majitel je v mém věku a byl bezradný co s tím a tak to nechal zatím tak byl velmi štastný že jsem mu zavolala, že pokud svolí, zas si jeho pozemek vezmeme.
Vstupní část jsme trochu síkli bubnovkou z nejhoršího, hodně kopřiv, mezi sušinou vzrostlý nový porost, sem tam obrovský bodlák, a tedy mnoho proutků švestek, a pustili tam čtyři dospělé ovce a dvě dvouměsíční jehnata. Je v tom také mnoho spadaného ovoce. Bylo vidět, jak ta spásací péče a jedno sušení ročně chybí. Takže uvidíme. Na tu tisícovku zahrady kašlem, ani se nebudu s lidma, kteří se na venkově narodili, žijí tu celý život, bavit o tom, že chov se plánuje a fakt by bylo dobré nám říct třeba pár měsíců předem, at vypadneme, že potřebují pro syna-je mu 27,sekací prostor.
Jsem opravdu zvědava, jak si s tím ovce poradí.
Ještě tedy jsme byli štastní jak si zvykly na převádění. Vzali jsme to z mužem tentokrát z jedné vody načisto. Jsem už delší dobu vodič, vezmu si “monstranci”,dlouhý silnější suchý klacek, jak říká muž,kyblík se suchým chlebem. A vypám pokyn, holky jdeme,muž končí průvod, místo berana. A vzali jsme to pastvinou krav, přes lesík, přes náš sad, beránky jsme zavřeli do ovčína,ale moc hezky se hlasitě zdravili, když jsme je míjeli, pak přes zeleninovou zahradu, kolem domu, otevřít vrata, na silnici, mezi štěkajícími psy všech sousedů, otevřít vrata, pak vytoužený chleba, a už byly v zahradě. Jdou krásně za mnou, vůbec mne nepředbíhají, i když se musím zastavit třeba. Holky moje zlatý. tedy pět holek a jeden je beránek. Jehnátkům jsou akorát dva měsíce. A jsou moc pěkná.
Koukám,že naposledy tam holky byly na začátku dubna, a za těch pár měsíců, pět, je z toho nepěkná buš.

[Hhippie]

Celkově je zajímavé pozorovat, jak se mění skladba porostu, když se spásá / seká.
Nejlíp to má asi nakoukané Jupík - ta má k dispozici různé typy porostů a musí být znát každý rok přítomnosti na přidělených plochách..

[Jana P.]

Nejvíc mne překvapily ty švestkové výmladky, všude hojně. A ne tenké, je vidět, že ovce to vždycky spásly pěkně u země,bylo to starší, tak doufám, že si s tím zas poradí. Jednalo se vlastně o poměrně krátký čas kdy se nepáslo i neseklo. Jen pět měsíců. A taková spoušt. Necháme je tam nejméně měsíc, pak ostříhat a zas půjdou dolů na letní pastviny. Pokud počasí dovolí, kdo ví, kdy přijde zima.

[jupik]

Nejvíc je pravidelné pasení znát asi na svídě, vzrostlých jasanech. To mi holky dokonale oloupou a do dvou let to usychá na stojáka. Jednoroční svídu a výmladky akátů, ovocňáků berou taky dobře, chutnají jim i větvičky a “kmínky”. Trnky stagnují, zapojený nízký porost se jen velmi pomalu rozšiřuje. Největší peklo jsou pajasany, rostou rychle a moc jim nejedou, listy oberou ale jinak se jim do toho moc nechce. Louky se snažíme pokaždé rotovat trochu jinak, aby tam dva roky po sobě neodkvetly stejné plevele. Letošní rok mne překvapil, i přes ty jarní deště a letní vedra je tráva nízká a hustá, hezky podrostlá. Většinou to v srpnu bylo přerostlý do pasu a seno na stojáka. Křoví, kde bylo rozvolněnějši je letos nižší a řidší. Zapojený křoví naopak bují o stošest.

[Františka.]

Na jednom území jsme zlikvidovali zlatobýl, občas se tam pak objevily i vzácnější byliny. Kromě toho kozy hodně omezovaly růst špendlíků a šípků. Už tam nechodíme, zlatobýl tam už neroste, místo něho je tam štětka soukenická a strašné trnité křoví. Stačilo pát let bez pasení a ačkoliv jsme tam chodili jen na hodinu denně v sezóně, je rozdíl propastný. Teď už se skrz tu houštinu nikdo neprodere a ani kozám se tam nechce, je to ztracené území. No, možná bude dobré pro ptáky.

[Hhippie]

Zlatobýlem jsme měli zamořené plochy, co jsme tehdá začínali spásat. Bylo ho - bez přehánění - tak 70-80 % porostu. Peklo naprosté! Chmíří všude na podzim
Ale! Zlatobýl je fajn v tom, že není odolný a kozy i ovce ho milují. Za cca 4 roky po něm na pasených (či sekaných) plochách není ani zmínka.
Každopádně když tak čtu Františku, je otázka, zda není lepší “zamoření” zlatobýlem, než nastupujícími plevely…
Za mě největší peklo:
Řepík !!!
Starček
Bodláky (ty vysoké, pichlavé)
A někde je nadmíra i lesní jahody a máty.

Prostě blbé je cokoli, co žádný zvířecí druh není ochotný spásat. Postupně se to rozšiřuje a celkově se mění struktura a skladba intenzivně spásaného porostu… ty spásané druhy vymírají a ty nespásané dominují…
Jasně, že na tohle nejlíp funguje neinvazivní spásání smíšeným stádem jako dělá Jupík.

[Františka.]

Taky jsem si řekla zlatý zlatobýl . Klidně bych tam chodila dál, protože mě mrzí, jak to tam vypadá. Ale radši chodím tam, kde nás mají rádi, než tam, kde to nikdo neocení. Nemám žádné vypásací úkoly.
Jahody jsou ve spodním patře často, ale nad nimi je většinou něco lepšího.

[PavelIV]

Už jsem pochopil, že když to po každým přepasení nezmulčuju, poroste mi tam bordel. Konkrétně řepík a další potvory. Tím, že se trávu a dobroty spasou a ostatní ne, dáváme ostatním konkurenční výhodu

[Jana P.]

Sedlák který tu choval velké stádo ovcí už má sedmdesát, ovce nemají už pár let s paní, ale stále sušil, brali jsme od něj rádi seno, zjara prodal pastviny, velkou většinu, chovateli krav. Vybíral pečlivě, dobrého hospodáře. Ten rotuje pastviny a nedopasky vždy poseká či smulčuje. Pastviny jsou moc pěkné.

[Hhippie]

Jj, Pavle, vím, že máš naprostou pravdu. Jenže nemáme čím extra sekat a nikdo nám sem nevjede… takže když to zvládáme, obejdeme to pak bubnovkou alespoň (1/2 ha) a zbytek vezmeme jen křoviňákem ty největší bordely (ostružiny, zmladky hlohu, atp.) a holt ostatní vesele prosperuje Letos jsme to nezvládli úplně. Ale holt už je pozdě. Snad bude příští rok lepší konstelace

[Františka.]

Mám tu ještě jednoho kozlíčka po útoku psa. Tenhle pes si jen tak "hrál". Zlomil kůzleti žebra a pochroumal nožku. Je to už nějaký čas, kozlík skákal po třech a stranil se ostatních, aby do něj nestrčili. Nenaříkal, žral, pil a vyměšoval, tak jsem mu dala šanci. Včera šel s námi na pastvu, poprvé od zranění. Chystal se každý den, ale vždycky jsem ho u vrátek vzala, odnesla a dala mu dobré seno a něco na zub, aby mu to nebylo líto. Neušel by takový kus. Včera kozy chodily velmi pomalu a ne daleko, jako kdyby ho šetřily. Stejně nakonec šel se mnou po cestě dřív domů, už hodně kulhal a do terénu se mu nechtělo. Tím, jak jsem ho krmila ho senem a jablíčky, pěkně se ochočil a nevadilo mu vůbec, že nejde se stádem, nýbrž se mnou. Došli jsme domů, lehl si a počkal, až se vrátí i ostatní.

[Augenblick]

Máte velký dar vyprávět. Krásně se to čte. Napište knížku " Kozí příběhy " , budu jí mít na nočním stolku

[Františka.]

Děkuju.
Zrovna dnes jsem při pastvě přemýšlela, že já už mám tolik příběhů, které souvisí s kozami, že by to bylo na knížku. Jenže kdo by to četl. Vlastně Vy. Tak to bude stačit samizdat a jeden exemplář . Zatím nemám čas a než ho budu mít, všechny příběhy už zapomenu.
Dnes jsme potkali opět Kyru. To je fena, která mi pomordovala jedno kůzle tak, že jsem ho porazila, jen by se trápilo. Kozy ji spatřily velice brzy, semkly se do hloučku, to mě probralo, uviděla jsem ji dostatečně včas a přeběhla na stranu, odkud přibíhala. Zařvala jsem na ni několikrát a běhala jsem tak, abych ji pořád oddělovala od stáda. Povedlo se mi to, po chvilce odběhla do dáli, na opačnou stranu, než ze které přiběhla. To ovšem není všechno. Asi za deset minut jsem slyšela její majitelku, jak ji ze všech sil volá. Chodila a volala víc než půl hodiny. Psa nenašla, možná na ni čekal doma. Třeba ji to poučí a už tu potvoru nebude nechávat běhat volně a dělat si, co ji napadne.