Vedro a sucho,co a jak pěstovat,jakkoliv přínosné zkušenosti nás všech. 🌱

[Jana P.]

Zakládám toto téma, abychom si posdíleli co a jak se nám v těchto vedrech a suchu daří pěstovat k obživě jediného místa pro život, které máme, našeho těla.
A co se, oproti minulosti, neosvědčilo.
Letos je, dle mne, skleník nejen zbytečný, ale spíše i ke škodě. Dal se používat od podzimu do jara, ale přes léto je nanic. Je tam příšerné horko. Mnoho hmyzu, papriky spíše letí nahoru, rodí málo, hadovky něco urodily, minimum,spíše nekvalitní plody.
Osvědčily se mi okurky polní. Nevelký záhon, prostředkem rovnou vysetá semínka, kolem jsem dala textilii, aby neprorůstal plevel mezi výhony později,také abych veděla, kde zalévat. Zalévat se musí, aby nebyly nahořklé, ale ne denně. Ovšem excelentně rodí. Toto je úroda za dva sběry. Mají výbornou okurkovou chuť, tyto použiji k naložení na americké okurky, ale denně je také jím, tři nakrájené, nebo do šopáku. V Řecku,pokud jsme si dali šopák, vždy tam byly tyto polní okurky ne hadovky.
Geneticky nehořké polní salátové okurky jsou speciální odrůdy, které neumí vytvářet látku cucurbitacin, jež způsobuje hořkost. Mezi oblíbené osiva patří Obelix F1, Aurea F1 nebo Bohdana F1.Vhodné odrůdyObelix F1 – polní salátová okurka s nehořkými plody a silným vzrůstem.Aurea F1 – raná salátová okurka vhodná na záhon.Bohdana F1 – osvědčená česká salátová okurka s výbornou chutí.Jak zabránit hořknutíPravidelná zálivka – zalévejte přímo ke kořenům odstátou vodou, nenechte půdu vyschnout.Mulčování – použijte slámu nebo trávu pro udržení vlhkosti v horkých dnech.
Ještě poradím sběr ne moc velkých kusů, mají sladounká malá semena.

[Jana P.]

Také je veliká výhoda mít okolí záhonů částečně zarostlé stromy, keři. Kvůli stínu. I tam je lépe.

[Jana P.]

U SEMO jsem si našla tyto okurky a hned je objednám. Také rajčata Tornádo, jsou velmi chválená.

[Hhippie]

Díky, Jani, za tip na okurky, které by neměly tolik hořknout. Nenapadlo mě, že existují. Zkusím příští rok.
Určitě potvrzuji, že letos je na rostliny ve fóliáku moc horko. Neprospívají.
Ve vyvýšeném záhonu mám moc propustnou půdu, potřebovala bych zahustit ještě další biohmotou… ale nevím čím…

Jinak v našem provozu se mi osvědčilo, že co máme víc pod nosem, tak lépe prosperuje, protože to jsme schopní uzalévat. Takže okurky u domu ve vyvýšeném záhonu zalévám 2x denně a hořké nejsou, nebo jen minimálně.
Zbytek zahrady se také snažíme zalévat, ale ne každý den se k tomu dostaneme. Zatím to zvládá.

V rámci péče o rajčata budu muset asi ostříhat víc listů a zaštípnout už. A snad něco dozraje. Zatím nula.
Okurky už chytají plíseň střídání extrémních veder a přeháněk je dobilo
Opatření žádné nemám a nevím. Kolem některých rostlin se snažím mít zamulčováno vlnou, s tím mám dobré zkušenosti. Ale asi ikdyby to byla tráva, bylo by to ok. Ale tu nemáme

[Jana P.]

Na mulč využívám nyní starou slámu ze stodoly. Tuhle mi z hůry spadl snop. Ručně vázaný. Tak si asi umíš představit, jak je starý. zamulčovala jsem pár keřů. A také záhon po cibuli. Vyplela jsem, posypala důkladně dusíkatým vápnem, a zamulčovala slámou. Nic tam neroste. A to byl cíl. Aby se to nezaplevelilo. Protože laskavec, ta odporná rostlina, roste furt.

[Hhippie]

Já mulčovala slámou jen jednou. Už nikdy víc. Ikdyž byla vrstva opravdu vysoká, stejně plevel nějaký prorostl a navíc se vysemenilo opravdu hodně obilí.. takže jsem to už znovu neopakovala. Navíc tuším, že jen sláma, když se zaorá pak, rozhazuje poměr prvků v půdě…

Ale sklizené záhony pořád nemám jak řešit. Trávu není kde sehnat - vše je vypálené.. nic jiného než slámu tedy nemám.
Dávat další plodinu jsem se nenaučila.
Co dávat jako půdopokryvnou plodinu tak, aby nebylo nutné jí zalévat a pečovat? Když sklidím, chci už mít v té sekci klid a nemuset plet a zalévat…
Navíc všechno stojí stovky peněz navíc - jak vrstva slámy, tak ani plachty nejsou ideálním řešením..

[Františka.]

K delšímu zakrytí půdy se používá i karton, na něj vrstva hnoje, na něj sláma nebo štěpka. Hnůj se slámou už je hodnotná součást budoucího kompostu, není to jen uhlík. A opravdu byste to možná nejdřív měla nechávat zkontrolovat slepice, aby vyzobaly semínka.

[Hhippie]

Tomu rozumím. Ale pořád je to o ploše, kterou takhle potřebuje člověk obhospodařit..

[Františka.]

Tu snad máte. Je to jednoduché a rychlé a vydrží to do příštího roku.

[Hhippie]

O velikosti té plochy…

[Františka.]

Na mě musíte mluvit jasně, jinak z toho je něco úplně jiného. Někdo ty plochy jen zakryje kartonem a zatíží dřevy nebo kameny. I to stačí a plevel tam nenaroste. Krycí osev jsem měla vždycky neúmyslně vysemeněný, ale třeba měsíček se používá i úmyslně.

[Jana P.]

Když zamulčuji slámou nebo, králičí podestýlkou, prostě tím co vykydám z kotců, tak mi tam vždy vyrostlo nanejvýše obilí. A to v mléčné zralosti useknu a zkrmím, bud králíky nebo ovcemi.
Pod starou slámu jsem dala dusíkaté vápno. I to je hnojivo.
Navíc je možno zamulčovat jen na čas, třeba do zimy či do jara, a pak shrábnout a hodit na kompost. Nemusí se to zarýt.
Letos se tedy u nás rýt bude. Potřebuji narušit krtkovi jeho bejváky. Má pod záhony sídliště.
Přikládám foto záhonu se salátnicemi. Dnes budu zas sklízet.
Ještě k černé netkance. Původní zakrytí na jedné straně potrhané,za krátký čas, a na druhé v pořádku. Potrhaná byla strana blíže k pařeništi na foto. Napadlo mne, zda to nemůže být hlodavci či kočkami. Protože aby na jedné straně to bylo v pořádku od jara až do ted a na druhé jsem to musela vyměnit je podivné. Textilie stejná. Nyní je to už v pořádku naobou stranách.