Houby známé i neznámé

[PavelIV]

Táta s macechou to jedli,že je to jak kuřecí. Ochutnal jsem a není

[Františka.]

Opravdu mají strukturu kuřecího masa. Ne chuť. Napadlo mě teď, že by se možná ta mírná nakyslost mohla spíš využít. Na maso je dobrá marináda z oleje, hořčice, česneku, rozmarýnu, papriky a kari. To by asi bylo dobré i tady na to. Tak až ho u nás někdo příště najde, mohli bychom to zkusit, ta kyselost by se takhle ztratila.

[andre.marek]

Sírovec je pro nás jedna z nejlepších hub. S kari omáčkou a rýží je to lahůdka.

[honzauta]

Mohu poprosit o osvědčený návod na přípravu?

[andre.marek]

Používáme nějaký recept z internetu. Sírovec na kari, manželka říká, že lehce předvařuje dle receptu.
Hlavní je sbírat mladé, tlusté plodnice, musejí jít dobře krájet.
Na řezu je vidět ta středová, jemná část, okraje jsou tuhé, ty nevařit.

[honzauta]

Děkuji,

našel jsem tyto recepty, zkusím tedy tu verzi s předvařením. Sírovce jsou mladé, vyrostly za poslední týden, včera jsem si vzal žebřík, utrhl si pár plodnic, rukama zkusil trhat, krásně se rozpadá jako kuřecí prsa, stejné vlákna.

Na fotce je už vybledlý, natrhaný od včerejška.


https://www.houbickavkuchyni.cz/sirovec ... ce-s-ryzi/
https://www.toprecepty.cz/recept/27374- ... ri-omacce/
https://www.senzarecepty.cz/recept/pokr ... c-na-kari/

[honzauta]

Tak jsem kousek uřízl, žena uvařila na kari a udělala i řízečky.

Houba je měkká, ale bohužel to nemá žádnou chuť. Přečetl jsem si jak je zdravá, tak jsem alespoň pro sebe něco udělali....

[Františka.]

Chuť se tomu musí dodat. Proto je tam koření.

[Jana P.]

Po vyprahlém létu v posledních dnech narostlo trochu hub. Klouzci, hřiby, křemenáče,bedly. Na zahradě jsme měli pár vatovců. Nečekané a příjemné. křemenáče suším, hřiby a klouky lehce orestuji a zamrazím. Bedly jsme s klukama obalili. Mám ráda hlavně to hledání. Pátrání takřka detektivní. A být v lese, který není vyschlý je úžasné. Křemenáče nám vyrostli přímo pod zahradou, snad sto. I kluky to chytlo. Běhali po lese a radovali se z každé houby. Příroda je štědrá matka.

[Jana P.]

Dnes dopoledne venčil manžel, venčíme hodně v lese, a zas je to tu.

[PavelIV]

Ve středu jsem našel, no já je vlastně nehledal, skoro jsem o ně zakopl - 3 pýchavky. Dvě asi 20 cm, jednu jsem hned vrazil známýmu, co nám s něčím pomáhal u chalupy, druhou i tu třetí (větší tenisák) jsme se ženou snědli.

[Františka.]

Kdybyste napsal, že se to stalo před dvěma týdny, vysvětlilo by poznámku arus ve veršovaném vlákně, že jste tu dlouho nebyl. Že tedy to možná nebyla pýchavka, ale nakonec jste přežili.
Ale bylo to tento týden, takže to jsou jen fantazie. Já znám z pýchavky jen smažené řízky. Znáte někdo něco jiného dobrého?

[Kouťák]

Konečně zapršelo a tak houby u nás začínají růst.Začínají,žádná houbařina to není,ale začnou a po tom hnusném suchu jsem v to vůbec nedoufal.Plné hráze sýrovců,ale ty nejím.

[Františka.]

Máte hráz z kmenů a na nich to roste? (Abych věděla, jak si to mám představit.)

[Kouťák]

Františko,pokud myslíte sýrovec kde roste,tak na stromech.Nejlépe se mu daří v rýhách po blesku, na padlém dubu a v pařezech.

[Kouťák]

Dnes jsem potkal další houby které neznám.Krásné tak,že jsem si je musel vyfotit.

[Františka.]

Krásné. Možná vějířovec a mladé plodnice jsou jedlé. Ale nejedla jsem ho.

[Hhippie]

Dnes si povídali lidé v obchodě, jak moc rostou houby. A to dokonce i v tomhle kraji! Kde sice houby rostou, ale je tu gigantická koncentrace sbíráníchtivých Pražáků, takže na místňáky už nic moc nezbývá a musejí jezdit jinam

[Jana P.]

Tudle názor na houby od pana Hromádka.
Český internet je zase plný fotek košíků s triumfálním hlášením o úlovku. Tedy úlovku. Dospělý člověk vstane za tmy, jede do mokrého lesa, několik hodin se hrbí nad zetlelým listím a pak se vrátí domů s náručí organismů, které chutnají jako vlhký pařez a vypadají, jako by je příroda sama nestihla vyhodit.

Houba je mimochodem fascinující surovina. Samá voda a skoro žádná energie, zato textura od rozmočené lepenky přes gumu až po hlen. Chuťový profil? Hlína, mokré listí, sklep, lehký tón trouchniviny. V zemi postižené hladomorem by kolem toho možná prošel i žebrák a řekl si, že zase tak zle ještě není.

Pak přijde česká alchymie. Na pánev se hodí máslo, vejce, kmín a cibule, tedy několik skutečných potravin, které mají jediný úkol: zamaskovat skutečnost, že základ jídla tvoří něco s chutí mokrého lesa. A když je výsledek konečně jedlý, zásluhu samozřejmě dostane houba.

Houbaření je ostatně češství v destilované podobě. Vstát v pět ráno, něco zadarmo sebrat, zatajit před ostatními kde, doma to hodinu čistit, během deseti minut osmažit a pak část úrody pečlivě usušit, aby bylo možné tou odpornou chutí kontaminovat omáčky, polévky a maso i v měsících, kdy už les naštěstí žádné čerstvé houby nevydává.

Národ, který dokázal z mokré houby udělat sezonní svátek a ještě si její chuť konzervuje na zimu, už opravdu nepotřebuje další důkaz své houževnatosti.

[Hhippie]

To je boží! To jsem se opravdu upřímně pobavila!