Chov našeho Mikeše

[Marion108]

Tonicka

[Marion108]

Dal

[Janina]

Náš Mauzí v roce 2010. To mu bylo 13 let. Byl ročník 1997, ztratil se nám v roce 2013. V šestnácti letech. Kocour domovenkovní to byl.

[Janina]

Ze života našeho Mikeše.

[Janina]

Ráno jak vstanu, sedí Mikeš za oknem. Upřeně mne pozoruje, hypnotizuje. Otevřu ventilaci a šup, je doma, nahoře na skřínce.

[Javorka]

To ten náš smeták si na mě klidně zaklepe, abych mu otevřela.

[Janina]

Javorko to je velikej krasavec. Ty barvy! I vousky má snad bílé!

[Javorka]

Taky proto mě dostal.
Má zvláštně oranžové oči. Kočička je má zelené, asi jako Mikeš.

[Bekkky]

Tahle mourovata fotka mi zase přivedla myšlenky na Kočku, je mi jí fakt líto. Byla nebojacna a chytrá.... Ty idioti co jezdí na polních cestách 60 bych hnala s brokovnici...

[DAD David Abrahám]

Honit se za bláznem 60 po polňačce a ještě brokovnici sebou tak to teda ne .
Takhle v klidu za keřem s podpěrkou a dobře předsadit to je jiná .

[arus]

Naše kočka neklepe, ta si dveře rovnou otevře. Z venku se dostane přes všechny dveře (troje) až do druhého patra, kde bydlíme. Jediné dveře, které nezdolá, jsou ty do ložnice...a to má (podle mého muže) velké štěstí. Protože on kočky zrovna nemusí.

[Janina]

Tak to je teda superkočka.

[arus]

Tato naše superkočka se bojí srpnových kuřat, když je nějaké nablízku, kočka hledá nejbližší únikovou cestu. Je to k zasmání, protože je daleko větší a přesto prchá